Dýmkařův koutek

Tak tohle byla síla! U bran InHookah v Kolíně nad Rýnem jsme se dozvěděli, že veletrh prostě nebude. Zrušeno a šmitec. Eh, my jeli 900 km, platili hotel, koupili lístky, domluvili schůzky. Nyní vám názorně předvedu, jak (ne)dělat dýmkařský veletrh.

¯\_(ツ)_/¯ (upraveno, zdroj originálu: facebook.com/inhookahexhibition)

KROK I

„Jo, takže uděláme veletrh. ShishaMesse se rozjelo, my uděláme něco víc cool! Bude to v Kolíně (because fuck you, Frankfurt), narveme to do industriálních prostor, vystavovat budou hlavně menší firmy, bude více šlapek, Turků, sekuriťáků a marketingem zaspamujeme všechny sociální sítě.“

KROK II

„No ejhle, ono to je celkem nákladná záležitost. A kdopak nám to zaplatí, no kdo to bude? My to nebudeme, vytřískáme to z vystavovatelů a návštěvníků. Tzn. lístky v předprodeji několik měsíců před zahájením, vábení sponzorů a aktivní nabízení prostoru vystavovatelům.“

KROK III

„Kvalitní marketing je základ! Jak bychom jinak přivábili všechny ty veselé šíííša people?! Najmeme si armádu populárních recenzentů, protože ta dnešní děcka trčí na těch jůtůbech a Instagramech. Recenzenti budou postovat lavinu shitpostů o novém, epickém veletrhu a rozhazovat lístky zdarma jako důchodci letáky z Kaufu. Jo a slibte recenzentům, že tam budou mít stánek a že se jim to sakra vyplatí, protože noví fans, folouveři, lajky a kokain říznutý s měsíčním prachem.“

KROK IV

„Pořádání veletrhu je legislativně náročné, tohle si vše musíme vyběhat na úřadech a domluvit s městem. Nebo taky ne, kašlem na to. Bude to punk a nějak to dopadne, vždyť nám to nemůžou zrušit, když už to budeme mít vše připravené. Ne? NE?!

KROK V

„Zítra nám začíná veletrh, oh yeah! Všichni jsou natěšení, návštěvníci se slézají ze všech koutů Evropy. Vysvatovatelé postují na Instagram fotky z budování stánků, recenzenti vábí poslední návštěvníky, afterpárty je domluvená. Co se může podělat?“

KROK VI

„Rušíme veletrh.“

KROK VII

„Zastavíme veškerý proud komunikace, řekneme sekuriťákům, ať nikoho nevpouštějí. Začíná ta pravá zábava.

Co se to stalo?

Lahodné

Vracím se k situaci z úvodu. Prostě nás tam nechtěli pustit. Sekuriťákovi jsem mával před obličejem byznys akreditací – NE. Prosil jsem, zda by nás pustil alespoň zjistit situaci – NE. Máte nějaké informace, proč se to ruší a jestli dostaneme zpět alespoň vstupné? NE! Okej, to mi bylo platné asi jako slepému kontaktní čočky. Začalo pršet, paráda. Dovnitř vjel houkající policejní anton. Za 30 sekund další. Noo, to bude ještě zajímavé. Pár minut poté jsme vyvolávali s dalšími firmami, jestli o tom někdo něco ví. Nikdo nic, telefony organizátorů hluché, úplné informační embargo. Co už, šli jsme do nejbližší otevřené lounge. Což byl tak trochu bordel.

Fialovo-růžové podsvícení, všude kůže, netečná obsluha, nějací arabští fellas s jejich kobrama a zhruba čtvrtina vystavovatelů, firem a recenzentů z InHookah. Objednali jsme si dýmky a začali s nimi kecat. V mezičase se probudil alespoň facebookový profil InHookah a napsal, že veletrh se ruší. No shit, Sherlock. Nic nedementovali a neodpověděli na žádné konkrétní dotazy, což zapříčinilo, že jim návštěvníci i vystavovatelé začali dávat pořádnou bídu. U dýmky nám zatím recenzent Shisha Keule pověděl informace, které zněly jako jobovky z Blesku.