Německo v dýmu #1 - obchody, dýmky a tabáky

Joo, Turecko, tam dýmkám rozumí, že? Rusko, to jsou přece machři přes dýmky! Co je víc amerického než dýmka a hot dog?! Ha, Německo se směje a užívá si pozice jedné z nejdýmkařštěsdfs (grhh, to slovo je dost pitomé) země na světě, nebo jinak, tady je dýmka opravdu doma.

Je celkem jasné, že to asi nebyl strejda Dolfi, kdo Němce naučil vodní dýmce. Mnohem pravděpodobnějším nositelem této tradice jsou turečtí přistěhovalci (how ironic), kteří léta po válce začali zapouštět své kořeny v německé kultuře. S sebou si přinášejí i nargile, což je turecký výraz pro vodní dýmku. Z kouření ve své komunitě se němečtí Turci dostali k vlastním podnikům (kebaby, kavárny, čajovny), kde se poprvé dýmka dostává k širší veřejnosti. Puf, dýmka znovuobjevena pro Evropu. Hmm, to je možná dost nadsazené, nicméně to vystihuje nejlépe moji myšlenku.

Przní německou vlajku? Tak určitě...

Recenze: ART Hookah Temple 45, verze 2.0

Dlouho jste mě neviděli, že? Máte rádi nechutné knírky stylu „Jsem Pablo a jdu ti zastřihnout trávník“? Tohle vše dneska bude, konečně jsem se totiž vykopal z liknavosti a natočil kapucínskou recenzi na skleněnou kněžnu ART Hookah!

Chcete vidět barvičky, moji maličkost v letním vydání a nějaké to slou moušn? Tak zde.

Chcete vidět ART v profesionálním prostředí s mými kamarády (lidmi i dýmkami) z iSmoke.cz? Tak zde.

Dýmkařská bible #6 - Metody nabíjení korunek

Dnes odhalím šokující pravdu. Na tom, jak tabák naházíte do korunky, záleží. Korunek je spousta, tabáků horda a ne všechny fungují podle stejného klíče - prásk do korunky, alobal on the top and burn that fucker down. Tento díl bude tedy taková směs MacGyvera a vaření s Jamie Oliverem s přídavkem poctivé ruční práce (:O). Korunky připravit!

Za sedmero horami a řekami, v časech, kdy nebyl Kaloud, AoT, ani Islámský stát, byly tady obyčejné korunky. Aladin budiž nejlepším přítelem, jehla v ruce, alobalové kreace. Přestaly už mi působit léky, budu tedy věcnější. Kdo neumí dobře nabít klasickou korunku s alobalem, neměl by se do dalších vůbec pouštět, je to takový naprostý základ. Dnes je to všechno děsně jednoduché, i úplný začátečník (třeba po přečtení mého sluníčkového blogísku) si může pořídit kvalitní věci a kouřit s nimi, je to snadné. Před takovými 5 lety by se vám vysmáli, alobal s klasickou best vole, ne? Ne.

Krájení, sekání, filetování...

Tabák se vám dostane do ruky v různém stavu, někdy je to až na žalobu. Tak například, tabák smotaný v kuličkách, tabák z nasekaných 5cm klacků, list tabáku velikosti pivního podtácku. Říká se tomu cut, nebo-li nasekání tabáku. Každá značka ho má jiný, což občas vyžaduje specifické nabíjení. Jen tak letem světem, třeba Tangiers je černý vláknitý tabák bez klacků, vyzerá ako tabák na motání cigár. Starbuzz má spoustu smotaných listů, Nakhla zase mrtě klacků, Al Fakher 50g na atomy rozsekaný a nacpaný do sáčku. O tom dnes ale mluvit nechci.

Cut, cut, cut

Když tabák nasekáte na ultraatomární kousky, spálí se rychle jako mravenci pod lupou. Velké listy mají zase problém se uceleně propálit a mohou zacpat vývody korunky. Tohle jsou dva extrémy, ale v praxi je to tak, že tabák je většinou nasekaný rozumně. Jakmile je více času a mám chuť si s korunkou fakt vyhrát, tak dělám mixy tím způsobem, že si od každého tabáku, který v korunce chci, vezmu kousek a střelím ho na prkno. Nůž, řízy říz a je to pěkně na menší kousky, light and airy! Zlatá střední cesta je základem úspěchu, takže když už se rozhodnete k úpravě tabáku na prkýnku, vzpomeňte si, že nesekáte na drobno cibuli.

Další informace ohledně cutu, vlhkosti a tabácích najdete ve starší Dýmkařské bibli o tabácích!