Dýmkařův koutek

Bylo by krátkozraké tvrdit, že spojení alobalu a korunek je věcí minulosti. Faktem je, že v posledních 5 letech se objevilo mnoho různých náhrad, inovativních záležitostí i totálních nesmyslů. V krátkosti (kecám, zase to bude dlouhá slátanina) vám představím těch několik, které stojí za vyzkoušení. Na faily dojde taky.

Alobal má stále silné lobby, několikrát jsem byl označen za blázna, že vůbec kouřím s něčím jiným, však top, ne? Ne? No. Vždycky mě sralo, že spolu s dýmkou musím nosit roli hliníku a připínáček, který vždycky s přehledem vyhledal nejtenčí místo v báglu a nejméně chráněné místo mých zad. Jsem však vizionář a zkoušel tohle kombo něčím nahradit. Tak to většinou začíná!

Díry v plechu

Ano, cesta začíná v plechu. Moc ho ale není, většinu povrchu tvoří díry. Řeč je o jednoduchém sítku. Těmito kovovými kráskami častoval Aladin od počátku každého „šťastného“ majitele jejich dýmek. I děravá urna by propustila méně popela než tahle sítka. S jejich plícervoucími korunkami fungovala asi stejně, jako záchranný balíček pro Řecko. Špatná distribuce tepla, to je volbou materiálu. Příliš málo příliš velkých dírek, malá úchopová část, špatná manipulace.

Much holes, more dust

Jako legrační hybrid může působit spojení tarbuše a sítka, hádáte správně, je to legenda mezi trafikami. Právě tam tuto zrůdnost můžete objevit nejčastěji. Ideální na jeden RZU, nejlépe glazurované korunky na trhu, velmi prostorné a bytelné. Aparát z kovu, maturita ze zbytečnosti. Tohle fakt ne-e.

Jasně, to chci k Vánocům

Jiní výrobci se pokoušeli dotáhnout nedokonalosti sítka k jejich většímu účinku a menší ztrátě tepla. Až donedávna, kdy Fumo představilo svůj Windguard 2.0 (k tomu pár žvástů níže), používali u všech svých korunek sítko. Zde už místo plechu sázejí na nerez, velkou plochu (i pro umístění tarbuše) a několik paprskovitě uspořádaných sloupců dírek. Zase bez úchopové plochy. Uhlíky zhasínají. Ne obecně, ale vždy z jedné strany, z té, která leží na sítku. To je velký nešvar všech sítek, ale i tohle má řešení. U Fuma na něj však nepřišli.

Tak trochu létající talíř od Fuma

Kluci z Hoob mají rovněž své vlastní sítko, které vyhovuje jejich hranatým korunkám - Hoob Pyro. Do třetice z hliníku, namísto dírek podélné zářezy, střed bez penetrování (:O). Naložil jsem tři kokosáky a bez problému, konečně má i úchopovou plochu, která nesežehne prst na uhel (těch už je i tak dost).

Hoobu zvoní hrana...

Pak je tady věhlasný Apple On Top-Strop, který se k řešení výše zmíněných problémů dostal nejblíže, konkrétně jeho druhá generace. Tady je tácek otočný, má úchopovou plochu potaženou silikonem (na podzim se musí...zelený list), perforované čtyřmi řadami dírek (zase to cizí slovíčko, si v tom přímo libuji). Na krajích se zvedá do výše ohrada, tácek pojme až čtyři uhlíky. Inovace oproti minulé generaci je ta, že dovolili uhlíkům „dýchat“. Na sítko umístili dvojici kruhových výstupků, na kterých uhlíky leží a jelikož jsou, byť mírně, vzdáleny od plochy sítka, proudí k nim vzduch i ze spodku a nedovolí jim zhasnout. Krásně vykradená vlastnost Flavour Saveru.

Zelený list!

Komínem ke hvězdám

Aneb když k sítku přidáte druhé a komín navrch. Pionýrem v této oblasti byly dva produkty - Badcha a Hassan Pasha. Dnes je těžké určit, který z nich spatřil světlo světa dřív. Mám za to, že to byl kolega Hassan. Tyto násady se neustále zlepšovaly, proto se jejich verze označují 1.x, 2.x atd. To jen tak pro pořádek. O čem to vlastně furt melu?

Pár rozdílů napříč verzemi

Oba tyto produkty jsou spojením klasické hliněné neglazované korunky a mosazné/ocelové násady. V prvních verzích byla tato násada pouhým zvýšeným sítkem, ale s inovací - vysokým kovovým komínem. Proč to? Přeci na odvod přebytečného tepla a provzdušnění tabáku v korunce, tohle fungovalo. Další verze přinesly nejdříve tácek se ohradou (2.0), děrovanou ohradu (2.1) a zkrácení komínu a užití sítka (4.0).

Kaya Birdhunter

Spojení nižšího komínu a sítka výrazně popularizovala násada Kaya Birdhunter, která nabídla kvalitní nerez, hustou, leč propustnou síťku a široký tácek. Mnohem lepšího výsledku však dosáhl Brohood Phoenix. Ještě menší komín, ne tak husté sítko, navíc rozdělené na tři části. Namísto děr jsou u základního sítka použity zářezy. Tohle kombo je v Německu rozšířené stejně jako Weißbier, téměř na každém videu někdo kouří právě s „fínixem“. Pak jsou tu experimenty jako Badcha Prime, u které už nejsou dírky vůbec, jen zářezy. Na zářezech leží uhlíky a mohou tak dýchat.

Badcha Prime

Brohood Phoenix

Kaloud Lotus

Jeden z nejinovativnějších produktů posledních let je prostá hliníková „krabička“. Oukej, tak prostá zase není. Málo se ví, že Kaloud začínal právě na Kickstarteru, což je asi nejznámější crowdfundingový server ever (prostě lidi posílají prachy tvůrcům určitého nápadu, tím zafinancují jeho realizaci). Peníze se vybraly a tvůrci vdechli svému nápadu život. Lotus změnil pravidla hry, o čem je tedy řeč?

(Originální) Kaloud Lotus

Kaloud Lotus je lesklá násada korunky vyrobená z duralu, což je slitina hliníku, mědi a hořčíku (díky, Wiki). Ten se mimo jiné používá v kosmu, vydrží tedy i mimozemskou invazi. Haha, ehm. Pššt. Je vyroben tak, aby nahradil alobal. Skládá se ze 3 částí:

1. Kruhová základna s šesti podélnými průduchy a osmi půlkruhovými výstupky (pro proudění vzduchu u velkého množství tabáku).
2. Ohrada/zeď připojená 3 křížovými šroubky k základně, mezi nimi jsou 3 dlouhé mezery pro boční odvod tepla.
3. Dekl/poklice obsahující 3 otvory, které se otočným pohybem dají zakrýt. Úchop je krytý černým silikonem.

VHODNÉ KORUNKY

Jsou korunky, na které si Lotus sedne jako prdel na hrnec. Je to samozřejmě Samsaris, který je také produktem Kaloudu. Silikonová korunka, však už jsem ji popsal v předešlé bibli. Potom Cascade Phunnel, kde na vyvýšené noze leží plytká korunka, která je pro Lotus ideální. Další vhodné korunky: Saphire Phunnel a No.5 a El Nefes Olympus. Na jiných buď nedrží, nebo netěsní. Pár jsem jich také neuvedl schválně, každý si musí najít tu pravou <3!

KOPIE

Patent pending. Krásná dvě slova. Bohužel neúčinná. Lotus byl zkopírován snad trilionkrát, ať už dětmi z Číny, či seriozními firmami. Ty si daly aspoň tolik práce, aby změnily název a balení. Liší se materiál, liší se šroubky, Lotusy jsou matné i lesklé, či dokonce barevné. Většina z nich je použitelná, hlavním lákadlem je právě cena. Na Aliexpressu pořídíte Lotus klidně za 5 dolarů. Sám mám doma, jak já říkám, „fakeloud“, ten mi byl bohužel darován jako originál. Velká kauza, originální krabičky, jen drobné odlišnosti. Jeden nejmenovaný pražský e-shop prodával kopie za cenu originálu, doteď nebyl nijak pokutován. No jo, když má něco doménu .eu, není to hned evropská kvalita a poctivost. Přesto spousta lidí zaplatila za originál a dostala fake, škoda.

Originál vs. fake (zdroj: reddit.com)

Já jsem sice pro podporu originálního nápadu a rád investuji, ale ti, kteří se ženou za lepší cenou, tak tady je návod:

1. Vyberte na Aliexpressu prodejce s velkým počtem kladných recenzí a vyberte fakeloud, nejlépe matný.
2. Jakmile dorazí, sundejte gumovou packu a vložte fakeloud do trouby. Na 200°C ho nechte smažit asi 20 minut, pro váš zdravý rozum se radši nekoukejte dovnitř. Pak to nechte odležet a umyjte vodou. Je možné, že změní barvu, ale bude už relativně bezpečné z něj kouřit. Nikdy nevíte, co obsahuje za povrchovou úpravu a co je to sakra za materiál.

MIG Razor!