neděle 30. října 2016

Kam na dýmku #4 - Smokehouse vs. Smokeberry

Východní shisha bary rostou v Praze jako houby po dešti. Recenzovat je po jednom mi však přijde zdlouhavé a výsledné čtení by ukrátilo čas snad jen důchodcům ve starobinci. Ale! Mám dva kandidáty na recenzi, to je svízel. Tak proč je nepostavit proti sobě? Matrjošky vybalit, frčíme do Ruska!

Pravidelně se mě lidi ptají, zda navštěvuji pražské dýmkařské podniky. Ono to je trochu složitější. Když je pěkné počasí, tak radši vyrazím s dýmkou do přírody, obvykle však pokuřuju doma, v práci, na festivalech, oslavách, kremacích, dražbách a demonstracích. No, kouřím vlastně všude. Je to věta spíš do gay seznamky, ale vcelku pravdivá. Když počasí nepřeje, kamarádi pobízí a spolubydlící hartusí, že skrze dým nevidí na palec u nohy, hledám si dočasná útočiště. V okruhu pěti kilometrů od mého brlohu je spousta dýmkařských podniků, většinou se však jedná o nepálské meditační čajovny nebo pochybné pajzly s dýmkou a čajem z Tesca navrch. Narazil jsem zde ale na dva podniky, jejichž názvy si neustále pletu, a postupně jsem oba navštívil. Často jsem je srovnával, až jsem zjistil, že to nejlépe vyřeším pomocí článku. Co jsou vlastně zač?

SMOKEHOUSE
  • kde: Italská 25, Praha 2 - Vinohrady
  • do čeho jdu: prostory do tvaru písmene L, světlé a decentní, dojem pohodlí
  • cena dýmky: 219 - 289 Kč
  • web a FB: zde a tady
SMOKEBERRY
  • kde: Slovenská 19, Praha 2 - Vinohrady
  • do čeho jdu: tmavé klubové prostory v suterénu, dojem luxusu
  • cena dýmky: 249 - 990 Kč
  • web a FB: zde a tady
Prostředí

Křesla!
SMOKEHOUSE

Vejdete a ocitnete se na křižovatce. Vlevo menší nudle, vypadá to na VIP chill, naproti bar, který ve mně, z nějakého důvodu, vyvolává obrovskou chuť na zmrzlinu. Nevím, možná to bude tou skleněnou vitrínou, pod kterou si představuji chlaďáky Häagen-Dazs. Ach, zase nic. Každopádně tam se připravují dýmky.
Vpravo je delší nudle s normálním barem, kmotrovskými křesílky, plátnem (jako na promítání, mongol) a stoly podél zdi. Barvy jsou decentní, spíš tmavé, prostředí je čisté a ta křesla jsou epicky pohodlná. Avšak nepřipomíná mi to ani bar, ani čajovnu, natož klubovnu, hanbinec, bowling (může to svádět), či kavárnu. Tolik k mému přísně analytickému rozboru.
8/10

úterý 4. října 2016

Německo v dýmu #2 – Jak si tabák objednám?

„Kubo, odkud sháníš ten super tabák?“ „Je to prosté, mimo ČR si ho vozím i z jiných států.“ 
„Bože, to musí být drahé a musíš čekat dlouho!“ „No, trochu od každého, ale vlastně ne.“
„Nevím, co si mám vybrat, poradíš mi něco?“ „Tak určitě, značek je bambilion.“
„Kde to seženu?“ „V Německuuuuuu.“


V roce 2016, když jsem vydával první verzi tohoto přelomového návodu na vykrádání německých tabákových kiosků, stál tuzemský výběr tabáku opravdu za to. Vedle stabilního Al Fakheru tu byla divná Nakhla dle nové receptury, v tehdejší podobě dost žalostné Medité, skladové zbytky Starbuzzu, Fantasie a tehdejší první „černoty“ (byla tu však hlavně světlá verze) na našem trhu – Doobacco. Pak to byl festival marnosti v podobě legendárních míchaček Jeff's 7 Elements, opomíjené Nubie a humusárny Hookah Hookah či Hookah Freak. Výčet můžeme završit nostalgickou vzpomínkou na tabák Romman (okurkový Crisp s tehdy již vzácnou mátou od Miza?!), až moc intenzivními Ultimate a tehdejším reprezentantem vyšší tabákové kvality, kterým u nás bylo oficiálně Fumari. Zábavným bizárem byl tehdy i tabák z Velké Moravy! Dnes už se bohužel nevyrábí, taková ztráta.

Už v tom opět lítáme