Dýmkařův koutek

Po téměř šestiletém studijním maratonu jsem potřeboval doběhnout lehce sprintem a koumat diplomku nejlépe hned z kraje jara. Pamatujete, jak jsem psal knihu a pohodlný půlroční termín ždímal 3 týdny před deadlinem? Každý, kdo má alespoň prodlouženou míchu, již chápe, že diplomka byl to samé v bleděmodrém. Nicméně jsem v době prvního lockdownu začal. Namísto jednoho cajk výzkumu jsem si já debil nadělil dva. Pak se mi to porouchalo jako chytrá karanténa a já už málem olizoval roušku, aby to COVID vyřešil za mě. O tom, jak jsem to nakonec vyřešil, si povíme v (budoucím) podcastu.

Akademickou práci už nikdy více..

To veledílo se jmenuje Specifika komunikace v komunitě vodních dýmek na sociální síti Facebook. Delší a škrobenější název už fakt vymyslet nešel. Studoval jsem Mediální studia na Univerzitě Karlově a napasovat tam něco oborového na dýmky byl zpočátku pořádný oříšek (spíše kokos jak cyp). Jednoho dne mi telefon křičel a brněl jako ministrant s knězem v zadku, tak co je to za halas, sakra? Byl to opět nějaký fight na dýmkařské skupině. Když jsem jej pročítal a viděl ten bizár opakující se s železnou pravidelností, přemýšlel jsem nad tím, jak vlastně jako komunita žijeme, řvem, zpíváme a obecně komunikujeme. A bum – téma diplomky bylo na světě.

Tohle bude o dýmkařské komunitě. Samotná diplomka má ale skoro 200 stran, takže vám to lidsky přelouskám v sérii článků. Dnes si povíme obecně o komunitě a naší historii, dost konkrétně o největších dýmkařských skupinách a rozebereme je na datové nanočástice.

Škatule hejbejte se a definujte nás. No, to nejde jen tak. Kuřáci vodních dýmek tvoří svébytnou zájmovou komunitu s vlastní kulturou, nepsanými pravidly a specifickou hatmatilkou vydávanou za pojmologii a jazyk. 

Abychom se mohli nazývat komunitou, potřebujeme doménu činnosti – náš zájem. Ten je jasný, dým all day every day. Dále to chce lidi propletené do vztahové chobotnice, kteří alespoň jednou za čas něco žbleptnou. Posledním prvkem je sdílení zkušeností a budování znalostí, což se více či méně divnými formami děje. Makáte na tom vy, kteří jste se komunitou sžili, mluvíte našim žargonem a ochotně sdílíte znalosti. 

A tohle stačí? Jistě. Podle akademických dědků jsme tímto splnili kritéria pro opravdovou znalostní/zájmovou komunitu – v reálném i online prostředí. Alespoň dle teorie.

Stejně tak jsme i subkulturou, kmenem. Podobně jako punkeři, uctívači My Little Pony či emo. Jsme specifická skupinka, která má vlastní hodnoty, normy, vzorce chování a specifický životní styl. Lišíme se od dominantní kultury, ale stejně tak jsme její součástí. Děda teoretik approves.

Nejprve si s vydloubnutým ořechem/tykví a dutým stéblem pohrávali kmenoví šamani. Spojení s duchovním světem bylo pro (nejen) americkou kmenovou kulturu důležité a k navození příslušného háááj stavu se užívaly mimo jiné i kuřácké pomůcky – trochu cheatování. Pálily se směsi bylin, hašiš, fakin lijány a jiné přírodní halucinogeny. Na americkém kontinentu i tabák. Primitivní vodní dýmka zde byla součástí kultury jako pomůcka pro dosažení duchovního spojení. O nějaké dýmkařské komunitě nemůže být řeč, tohle je prehistorie.

Vodní dýmka v tradičním pojetí se nám narodila v 16. století v Indii, kde se etablovala jakou součást harémové kultury na dvoře tamního sultána. Prostě kurvičky, zábava, hašiš, drcené perly a Svatý dým. Opět byla dýmka spíše pomůckou a tak trochu doplňkem pro jinou kulturu – v té době náležejícím vyšším vrstvám. Do pazour jiných kast se dostala až s plynoucími léty, migrací a příchodem tabáku. Po objevení Ameriky začali obchodníci a misie šířit po světě rostlinku Nicotinia rustica a ta se zabydlela v tehdejší Safíovské říši (dnešní Írán). Je to kosmopolitní (rozuměj vyroste skoro všude) rostlina a přizpůsobí se různým podmínkám – na zmíněném území se začala pěstovat. 

Společenský aspekt vodní dýmky provází její kouření již odpradávna – prostě se sdružujem. Celkem v poklidu, na rozdíl od hooligans a poldů na Staromáku. Například v Íránu, jak uvádí Rudi Matthee v knížce Příběh kouře, se muži kouřící dýmku potkávali v dobách dávných v kavárnách a ženy v soukromých místnostech. Dámy nebyly nikdy z konzumace vodních dýmek vyloučeny, sání však provozovaly v soukromí, aby je někdo nezdrbal. V Íránu to nebylo v minulosti pouze zlozvykem či zábavou, ale také družbou a pohostinností. Kouření dýmky bylo společenským rituálem. V 17. století dýmky zhořkly šáhovi i duchovenstvu, a tak začali popravovat lidi, kteří byli uznáni vinnými ze závislosti na kouření. Nic lehkého v té době dýmkařit, to vám řeknu. Došlo i k zákazu pěstování tabákové rostliny, ale dlouho jim to nevydrželo. Kouření se mohutně uchytilo, proto vyšší vrstvy vzdaly své protikuřácké tažení a tabák se vrátil lidu. Byl to více celospolečenský fenomén než komunitní záležitost – a tak rostli a sílili první z průkopníků dýmkaření jako takového. 

Dýmky pronikly také do Osmanské říše. Dnešní Turecko, Egypt, Sýrie, Libanon, Tunis i Alžírsko jsou tradiční dýmkařské státy, ve kterých je vodní dýmka mezi obyvatelstvem jako doma. V 17. století se začaly ustavovat základy dýmkařské etikety, voďára získala svou tradiční podobu s vázou, tělem, hadicí/troubelem a korunkou. Dýmka prorostla do každodenního života, kouřilo se v dýmkárnách i na ulicích. Čas od času je sultán zakázal, protože se u nich srocovala inteligence, a to pro absolutistické režimy byla vždy bradavice na šourku a hrozící převraty. Dýmkaření nakonec přestálo všechny geopolitické šarvátky a změny, dokonce se stalo, jako rituál, součástí různých diplomatických jednání s Osmanskou říší. Odmítnout pozvání na dýmku od velvyslance? To by sis zavařil a nic nevyřešil.

A jak se nám Východňaři popotahovali po světě, dýmky rozšířili. Například ve Spojených státech amerických díky komunitám přistěhovalců ze Středního východu. Ti ve ve svých komunitách kouřili v korunkách tabákové směsi jurak, tombak, mu‘assel nebo i hašiš. Ve 20. století zakládali v USA první „hookah café“, což jsou takové orientální kavárny s nabídkou dýmek – však to znáte z dovči. Podobné dýmkařské podniky vznikaly ve 20. století nezávisle na sobě v mnoha státech. Migrace, bro. Lidí, zkušeností a dýmkařského vybavení. Na těchto základech dneska vládnou dýmkařskému světu státy, kde je dýmka kulturně zakořeněná pouze několik desetiletí. A tak vznikli moderní dýmkaři, časem se provázali do komunit a naše subkultura proletěla světem.

Tak za prvé, jsou to všechno úspěšné znalostní komunity. Produkují obsah, nabízejí živou konverzaci na dýmkařská témata, členové jsou propojeni reálnými i online vazbami, publikované informace mají kontext a návaznost (někdy 😅). Co dále mají společného?

Velectění DÝMKAŘI  (zdroj: fb.com/groups/dymkari)

Skupinu DÝMKAŘI založil 23. října 2010 Marek Janík za účelem sdružování a nevázané diskuze dýmkařů i dýmkařek na FB. Prvotní členy tvořila dýmkařská komunita z Brna, která byla aktivní a nápomocná noobům. Postupem času se přidali i členové fóra Zabublame.cz a další dýmkaři z celé republiky. Začátky byly vskutku rodinné, většina členů se znala z brněnského hoodu. DÝMKAŘI, jako jedna z první virtuálních komunit, byla v podstatě matkou všech ostatních facebookových mutací. V době vydání článku měla skupina 3397 členů. 

Členem jsem od roku 2012, apokalypsa tehdy nepřišla a já objevil hotový poklad. Na skupinu mě odkázal fellák z Bohumína, který za mnou chodil dýmit do místní čajky, kde jsem brigádničil. „Prý se tam dá sehnat Starbuzz, nejlepší je Blue Mist,“ řekl kamarád. Já vůbec nevěděl, co to nějaký Starbuzz je. Žil jsem z Nakhly, Habibi (požehnán buď Satan) a svátečního Al Fakheru. Stal jsem se členem z čiré zvědavosti a ponořil se tak do světa dýmkaření.

Jaký poklad jsem objevil? Lidi, znalosti a tabáky.

V současnosti význam skupiny upadl v důsledku dlouhodobě aktivnější Czech Hookah a prudce rostoucího, živého Czech Hookah Fóra. Příspěvků je ve srovnání s ostatními skupinami fakt minimum.

Czech Hookah

Cílem skupiny bylo oprostit dýmkařskou diskuzi od sraček a hádek se zaegovaným dýmkařem a soustředit ji zpět na rozvoj dýmkaření a přátelský pokec bez omezení. Skupina vznikla 1. března 2015. Za pár let jsme převzali žezlo hlavní dýmkařské komunity na FB. Komunita žila, byla v ní sranda a zároveň přísun znalostí. V té době vstoupil na trh iSmoke a s komunitou to začalo dělat kotrmelce. Alex začal dovážet prima věci, byl za obchod aktivní v komunitě a vnesl do hry marketing a živou komunikaci. Což se jedné části členů líbilo, těžili z toho a pomohlo jim to obměnit dýmkařský arzenál. Druhé části to leželo v žaludku. Děkovací příspěvky, kousavé komenty a celkově přeajsmoukováno. Došlo to až do momentu, kdy se část členů odtrhla a založila Czech Hookah 2.0. Dodnes je skupina takovým pohrobkem tehdejšího konfliktu. Několik dýmkařských válek přišlo i poté, ale dnes už je skupina víceméně stabilní. Trolling ale jede dál. Zkuste napsat do dýmkařských skupin, že hledáte nějakou vodnici a dostane se vám nálože zeleniny a sarkasmu v komentech.

V současnosti si drží status největší dýmkařské komunity (znalostní, VD Bazar je větší) v prostředí českého Facebooku, avšak aktivita je v porovnání s Czech Hookah Forem poloviční. Aktuálně má skupina 3012 členů. V budoucnu ji CHF pravděpodobně překoná i v tomto.

Poslední  skupina je z výběru nejmladší a také nejdynamičtější. CHF se od zbylých skupin liší způsobem vzniku a napojením se franšízu Czech Hookah Club. Virtuální komunita vznikla 19. února 2018 jako skupina firemní stránky Czech Hookah Club. 

V počátcích komunity se kluci z CHC snažili různými anketami, dotazováním a sdílením obsahu rozdmýchávat aktivitu ve skupině. Fungovalo to a přilákali spoustu členů z Ostravy a okolí, kteří skupině poskytli komunitní jádro. Pak se přidali i ostatní a rozjelo se to naplno. Vzniká zde nejvíce obsahu. Co z počátku vypadalo jako úspěšný marketingový tah, to přerostlo v živou, moderní dýmkařskou komunitu. Avšak i tady se trolluje, tomu se nevyhnete.

V současnosti jde o druhou nejpočetnější virtuální komunitu dýmkařů na FB, ve které se mísí členové všech zmíněných skupin. Aktuálně má skupina 2935 členů a předpokládám, že v brzké době počtem členů předčí Czech Hookah. 

Trojice hlavních dýmkařských skupin – Czech Hookah, Czech Hookah Forum a DÝMKAŘI – ukrývá doslova datový poklad, takže jsem vzal virtuální krumpáč a v rámci výzkumu jej zasekl do grafů a čísel. Statistky odpovídají prvním třem měsícům letošního roku. Co jsem našel?