- jak na to: vytvořit v korunce dvě tabákové vrstvy
- k čemu je to dobré: nabíjení různě tepelně odolných tabáků (světlota a černota) & mixování po aromatických vrstvách
- ideální výsledek: dvouvrstvá směs → spodní vrstva umačkaná, horní nadrobená
- proudění tepla: teplo lehce proniká vrchní vrstvou, která slouží jako štít pro tu spodní, a pomaleji vrstvou spodní díky umačkání směsi a horní ochranné vrstvě
- efekt v korunce: vylepšení tepelné odolnosti u mixů světloty s černotou, doplnění hlavní příchuti o podtón při mixování po aromatických vrstvách, mírné zhoršení tahu v důsledku uťápnutí spodní vrstvy → lze vytvořit větrací šachtu pro lehčí tah a lepší ochlazení směsi
- vhodné korunky: ideální pro klasické (turecké) korunky, s phunnelem se výhoda tohoto nabití spíše neprojeví (odlišné proudění tepla)
- vhodný tabák: světlý i černý tabák, dvousložkové mixy s hlavní příchutí a podtónem (třeba něco + máta, klasika)
- vhodná gramáž: alespoň 20 g tabáku (v závislosti na objemu korunky)
Návod
NABITÍ
Rozděl a panuj!
 |
| Kupka sem, kupka tam – nadrobit, mezi sebou nemíchat, na prkýnko plácnout! |
Tepelná obrana, nebo složková mixologie?
 |
| Ujasněte si, co chcete do jaké vrstvy nabít a jaké mají použité tabáky vlastnosti |
Drob a brutálně mačkej
 |
| Zkontrolujte si průchodnost vrstvy tím, že si korunku přiložíte k puse a zlehka z ní potáhnete. Když to jde fakt ztěžka, předělejte vrstvu a tentokrát ji umačkejte něžně. |
Drob a urovnej
 |
| Cílem je rovnoměrná vrstva tabáku – netlačte, spíše tak decentně urovnejte. Chceme přece zachovat co nejvíce mezer a komůrek v horní vrstvě! |
Srovnej pod hranu
 |
| Zkrátka se postarejte o to, aby přes hranu netrčel ani jeden lístek. Tah lze vylepšit vytvořením větrací šachty, kterou jsem vás naučil v prvním díle o fluffy packu! |
VRSTVY & RE-MIXY
„Co to má být, Kubo? Když už mixuju světlý s černým, tak si je prostě zamíchám a je to! Nějaké vrstvy, tvl.“ Vo tom vole kurva žádná. Sám taky často směskuju. Nabití na semi-dense se tady vyplatí z toho důvodu, že kompenzuje nižší tepelnou odolnost světloty jejím umístěním do spodní vrstvy. U klasického smíchání vyjde mix, který má kvůli světlotě horší tepelnou odolnost a může proto zklamat. Ale není to pravidlem, proto berte semi-dense spíše jako zajímavou alternativu ke klasickému mixování a ne jako jediné funkční nabití „šedé dýmky“ (mix světloty a černoty).
Jak si stojí jednotlivé vrstvy?
- Spodní vrstva – uťápnutá hysterka. Nemusí obsahovat jen světlotu, ale i méně odolnou černotu v mixu s odolnějším jedincem. Tabáku v této vrstvě je méně než o patro výše – poměrově cca 30 % výsledného mixu. Spodní vrstvu tvoří porce tabáku, která má nižší tepelnou odolnost nebo tvoří doplňkovou příchuť. Tabák nadrobíte, urovnáte ke stěnám a umáčknete ke stěnám a dnu korunky → nijak extrémně, abyste si komplet neucpali dírky (u klasické korunky). Je to přeci „semi-dense“, takže tak napůl zmáčknuté.
- Horní vrstva – nadrobený teplomil. Tepelně odolnější tabák a současně hlavní příchuť (tělo mixu) nadrobíte na spodní, uťápnutou vrstvu. Jedná se o tu objemnější část směsi – poměrově cca 70 % výsledného mixu. Tato vrstva slouží jako tepelný štít pro tabák ve vrstvě spodní a je nabitá a upravená stylem fluffy pack.
Nehledě na to, jakou používáte klasickou korunku, lze semi-dense pojetí shrnout takto:
- nabíjení dle tepelné odolnosti
- mixování (nejen) světlého a černého tabáku
- spodní vrstva (utlačená) → tabák s nižší tepelnou odolností
- horní vrstva (nadrobená) → tabák s vyšší tepelnou odolností
- mixování po aromatických vrstvách
- hlavní příchuť doplněná o chuťový podtón
- spodní vrstva (utlačená) → tabák dodávající chuťový podtón (třeba máta)
- horní vrstva (nadrobená) → tabák tvořící hlavní příchuť, tělo mixu
- mezera mezi tabákem a systémem přenosu tepla (alobal/HMS/badcha/sítko)
- 3–5mm mezera mezi tabákovou vrstvou a hranou korunky
- čím větší je mezera, tím více tepla se v prostoru soustředí (méně tabáku, vyšší síla, nižší výdrž)
- čím menší je mezera, tím více intenzivněji působí teplo na horní vrstvu a může vznikat krusta (více tabáku, nižší výdrž, hrozba netknutého tabáku dole v korunce)
- dotyk tabáku se systémem přenosu tepla (alobal/HMS/badcha/sítko)
- lepší prohřev a vyšší intenzita chuti i síly
- bodový dotyk (dotkne se pár lístků) nebo celistvý dotyk (přichytí se celá vrchní vrstva)
- použijte méně tepla (aby se to nesmahlo, či nevznikla příliš tlustá krusta)
Závěr
Pokud fluffujete ostošest a při některých mixech dosahujete podivných výsledků, tak právě nabití na semi-dense může v těchto situacích zazářit. Dejte si pozor, abyste spodní vrstvu prasácky neutlačili na maximum – tah dýmky by připomínal starou Aladinku s napojeným papírovým šlauchem. Zkoušejte různé úrovně utlačení spodní vrstvy a v případě nouze si pomozte odhalením středové dírky, tedy tvorbou větrací šachty. Mixování světloty s černotou většina lidí nedoporučuje, ale se semi-dense nabitím můžete dosáhnout uspokojivých výsledků. Tak si to užijte a mixujte, co plíce ráčí!
Berte to jako inspiraci. Pokud používáte svoje metody/jiné korunky a jste spokojeni/fungují vám, tak tohle není dogmaticky jediný svatý postup. Je důležité si hrát, experimentovat a zkoušet. Využijte video jako prima pomůcku, návod vycházející z mých zkušeností a sebraných mouder dýmkařské komunity. Užijte si to, jakoukoliv zpětnou vazbu vítám!
Žádné komentáře:
Okomentovat