Tepelná trilogieee, oujé. Prr, vo co tady jde? Rozhodl jsem se natočit třídílnou sérii věnovanou šíření, ovládání a dopadu tepla na naše dýmkařské řemeslo. Poslední díl věnuji praxi, ve které využijete vše, co jste doposud v trilogii naučili. Opět je to dlouhé jako fronta na zlevněné banány v Lidlu, takže si udělejte dobrou dýmku a přeji příjemně-naučnou zábavu!
V závěrečném díle se z nás stanou stavitelé, protože pronikneme do mnoha užitečných uhelných poloh, a to jak na HMS, tak i alobalu. Nauka o dírách (:O) v alobalu je součástí balíčku. Prozkoumáme celou session od začátku přes její průběh až do závěrečných minut – dozvíte se, co dělat v každé z těchto fází v ohledu k teplu. Zabrousíme spolu do aktivní práce s uhlím, tepelných šoků, využití tarbuše, indikátorů průběhu session a obecné regulace tepla. Čeká toho na vás ještě fůra, proto tam jebni play, případně se začti a dozvi se více!
Mrkněte také na první dva díly – Teplo, jeho zdroje a dění v dýmce + Teplo dýmce vládne, proč vlastně?
HMS a ty jeho výstupky
Možná jste nad tím už někdy fárali. Proč jsou na spodní straně klasického systému přenosu tepla (HMS) kulové výseče? Omg, geometrii jsem na škole nesnášel, takže lidsky – výstupky kulatého (někdy i hranatého) tvaru. Z různých důvodů!
Firma Kaloud je známá tím, že nepodporuje nabíjení tabáku na dotyk s HMS. Uctívají konvekci, tedy proudění horkého vzduchu do tabáku – nikoliv přenos pomocí dotyku. Výstupky tam dali ze tří důvodů, a to k určení minimální vzdálenosti tabáku od HMS bez toho, aniž by došlo k jejich dotyku. Dále ty výstupky nahřívají tabák z menší vzdálenosti než podstava, takže pro lepší prohřev horní tabákové vrstvy. A závěrem také proto, aby při drcnutí do dýmky HMS jednoduše nesjelo z korunky a nevyhlásilo džihád blízkému okolí – jsou to takové nárazníky.
Komunita to pojala přesně opačně. Zjistili jsme, že když se na výstupky přichytí několik lístků nebo celá vrstva tabáku, můžeme zvesela kouřit na dotyk a dopřávat si intenzivní session.
 |
| Dovolím si vystoupit! |
Polohy uhlíků v HMS
„Prostě tam jebnu nějaké uhlí a jedu, no ni? A není to málo, Antone Pavloviči? Boha, to už je moc!“ Tak vidíte, na množství uhlíků a jejich poloze v té zvláštní kovové kapsičce asi přeci jen záleží. Rád omílám, že se musíte sami rozhodnout, jakou session vlastně chcete. Jemnou, intenzivní, dlouhou, bleskovou, pohodovou či náročnou na údržbu – možností je mnoho a ještě více.
Faktem je, že existuje rozdíl v množství tepla produkovaného uhlím v HMS. Pokud uhlí leží na podstavě, nahřívá primárně HMS a přenáší více tepla do korunky i tabáku. Jestli je uhlík v malém (opřený o hranu) či žádném styku (stojí na jiném uhlíku) s HMS, ohřívá převážně proudící vzduch kolem něj. Pojďme hodit očkem na tu uhelnou architekturu! Jak to postavit (:O) a k čemu je zrovna daná poloha (:OO) dobrá?
P.S. Všechna rozestavení uhlíků popíšu s pomocí 26mm kokosáků. Kostek, nikoliv uhlíků ve tvaru hranclí, válečků a lebek, jo?
NA KRAJÍČEK
 |
| Dej to na krajíček |
- počet uhlíků: 2 kusy
- k čemu to: resuscitace přepáleného tabáku + rychle do režimu nízkého tepla
Dobře, tohle působí jako hodně málo tepla. Přesto má tahle poloha své využití! Určitě se vám stalo, že se z různých důvodů začal tabák smažit. Chuť tabáku zhořkla, případně šla do kysela – obecně situace nepříjemná. Abyste tu situaci vyřešili a tabák stabilizovali, je nad slunce jasné, že to bude chtít ubrat teplo.
Jeden uhlík na podstavě, druhý opřený o stěnu HMS a uhlík uvnitř. Tohle je poloha, která vám tabák opět přivede do kouřitelné podoby. Samozřejmě už jste část aroma vysmažili, to se nevrátí a dýmka bude chutnat trochu jinak. Můžete v této poloze setrvát déle nebo postupně přidat druhý uhlík dovnitř HMS, jen to znova nesmahněte.
V některých podnicích se tento styl používá k tomu, abyste si mohli užít černý tabák v jeho jemné podobě. Dýmkař ze začátku tabák řádně nahřeje (třeba na čtyři uhle), aby jej dostal do režimu vyššího tepla a zabránil agresivitě tabáku. Probudí dýmku k životu a po pár minutách přejde do zmíněné polohy – tabák přejde do režimu nižšího tepla, není příliš intenzivní a jeho chuť je jemná bez větších nikotinových přídělů.
DOUBLE TROUBLE
 |
| Jako obvykle |
- počet uhlíků: 2 kusy
- k čemu to: stabilní jemná až středová session
Tohle je obvyklá poloha uhlí na HMS. Bohužel spousta z vás na ni začíná i pokračuje. Na dva uhlíky rozehřátý tabák, ať už na začátek hodíte pokličku na HMS, nebo ne, je fakt slabé nahřátí pro světlý i černý tabák. Rozehřívejte na tři uhlíky, případně čtyři u černoty. Na druhou stranu, je to skvělá poloha, na kterou lze přejít v průběhu session.
Někdy je to na tři uhlíky v jakékoliv poloze pro vás až příliš velká plicní masáž, holt jste vnímavější z hlediska intenzity. Nevadí. Pokud dýmka jede, rozehřáli jste alespoň na tři uhlíky v nějaké poloze, na pohodu si po tomto zjištění třetí uhlík hoďte na tácek či do nosiče. Pokračujte na dva uhle a užijte si dýmku o intenzitě, která vám vyhovuje. Nezapomínejte na odložené uhlí! Podrobněji se o syndromu zapomenutého uhlí dozvíte níže.
MICKEY MOUSE
 |
| Myšáku! |
- počet uhlíků: 3 kusy
- k čemu to: když se dva uhle do HMS nevlezou + nejméně tepla ze tří uhlíků
Kurňa, snad nebude problém s autorskými právy! Disney ať se drží hyperkorektnosti a trpaslíků všech ras i vyznání, my jdeme žhavit. Tohle je uhelná poloha, která vznikla z nouze. Na trhu jsou klasická a velká HMS. Ta klasická, vycházející z původního Kaloud Lotusu, jsou menší, protože KL byl projektován na 25mm uhlíky. Když nažhavíte 26mm, občas se dovnitř dva uhlíky vedle sebe nenapasují.
Našli jsme řešení! Při využití tří uhlíků se první uhlík umístil do středu na podstavu. Zbylé dva uhlíky se o ten středový opřely, z druhé strany je podržela hrana HMS. Připomínalo to uši, a tak vznikl Mickey. Hoďte si to na Mickeyho klidně na prvních deset minut, potom uhlí oklepněte a nastavte si jakoukoliv uhelnou polohu chcete – dva uhlíky už dovnitř vměstnáte s klidem.
Mickey také nabízí nejmenší množství tepla ze tří uhlíků. Udržovat to doma není příliš praktické, pokud nechcete žhavit spoustu uhlíků a postupně je nahrazovat. Proč? Schválně nechte Mickeyho v chodu třeba 50 minut. Ať už se o uhlíky staráte, nebo je necháváte ladem, zmenší se. A pak vám propadnou dovnitř HMS. V podniku, kde provozují uhelný servis, si Mickeyho klidně dopřejte po celou dobu session.
PYRAMIDA A HRANA
 |
| Ó, mocný faraone! |
- počet uhlíků: 3 kusy
- k čemu to: stabilní středová až intenzivní session
Pyramida, tedy s třetím uhlíkem umístěným přímo na dvojici uvnitř HMS, vykouzlí intenzivní session na světlotě a příjemnou středovou session u černoty. Třetí uhlík takto položený zlepšuje proudění tepla a nezatápí podstavě. Jestli stojíte o více tepla, přesuňte uhlík na kraj a opřete jej o hranu HMS. Budete intenzivněji nahřívat samotné HMS.
 |
| Tahle hrana nezvoní |
FULL HOUSE
 |
| Uhelný čardáš |
- počet uhlíků: 3–4 kusy
- k čemu to: session pro lenochy i fanoušky intenzity
„Poplach, hoří!“ Klídek, ne vždy je tomu tak. Od Kaloud Lotus I+ přes Zeppelin po Shishabucks Stratus, představuji vám rodinu velkých HMS. Do malého HMS tři až čtyři uhlíky ze začátku session rozhodně neumístíte, pokud teda nejste plastičtí chirurgové v zálibě tvarování uhlí pilkou.
Upřímně, v tomhle týmu já nejsem. Jsem citlivý na intenzitu, proto si užívám nabíjení bez dotyku, korunky s širší stěnou a práci s třemi až čtyřmi uhlíky, ale nikdy se všemi uvnitř HMS (pokud není tak 30 min před koncem session a teplo je potřeba). Ten práh vnímání intenzity mám zkrátka položený níž než jiní. Ti méně citliví z vás potřebují dýmky o vyšší intenzitě, aby byli spokojení. Já kdybych si podle obrázku rozestavil uhlí, tak za chvíli kašlu, redukuju teplo a léčím si pajšl.
Ale pokud chcete vytáhnout z tabáku maximum, tohle může být vaše cesta. Jen berte v potaz, že čím více máte tepla, tím rychleji odpařujete látky z tabáku. Pokud si nabijete 10–15 g tabáku, na dvě hodiny se vážně nedostanete. Fanoušci intenzity jásají, protože je čeká mrak dýmu, výrazná chuť a rychlý výpar nikotinu.
Jak vypadá verze pro lenochy? Inu, ne každý se chce aktivně o uhlí starat a skákat kolem něj. Pro takové je ideální session ta, do které nemusí skoro hrábnout a jede skvěle. Tabák nabitý v korunce, HMS se třemi (čtyři uvnitř jsou už moc i na ně) žhavými uhlíky je ready. Dýmka probuzená k životu, řádně intenzivní a kouří se. Uhlí se nechá ladem, to se tedy obaluje popelem a ubíhajícím časem se jeho výhřevnost snižuje. Bum, máme za sebou session s jednou várkou uhlíků, možná jedním dvěma oklepáními a skončili jsme tak po hodince až hoďce a půl.
ŽHAVÁ ČTYŘKA
 |
| Dáme čtyřku? |
- počet uhlíků: 4 kusy
- k čemu to: nahřívání černoty a intenzivní session
Pohleďte na krále nahřívání. Dva uhlíky olizují podstavu, další dvojice se o ně opírá v horním patře. Vše za účelem překrásně nahřáté černoty, zažehlování a jiných legrácek. Tohle je poloha, na které začínáte. Tabák nahřejete, dýmku probudíte k životu a užíváte si silného startu. V režimu vyššího tepla klidně pobuďte, jak dlouho je vám libo. Osobně tak dýmku nechám 10 minut, pak přecházím na tři uhlíky.
MAXIMUM PROUDĚNÍ
 |
| Náročný tetris |
- počet uhlíků: 4 kusy
- k čemu to: proudění tepla na maximum aneb čistá chuť a velká síla, oujé
Jakmile jsem to v jednom videu zaznamenal, rozhodl jsem se experimentovat. Tohle rozestavení je založené na tom, že pouze jediný uhlík leží na podstavě HMS. Zbylé tři jsou postaveny tak, aby maximálně nahřívaly proudící vzduch. Minimum pachuti z uhlíků, čistá a pronikavá chuť. Tepla je to randál, takže si užijete i toho nikotinu a intenzity.
Samozřejmě počítejte s tím, že bez více várek uhlí takhle nemůžete jet po celou session. Pokud se necítíte jistí v kramflecích a fleků na podlaze už je taky dostatek, můžete ten poslední uhlík rovněž opřít o hranu a nemusíte tak dále řešit stabilitu čtvrtého uhlíku ležícího uprostřed.
Alobalíme
Vše o polohách uhlíků na alobalu, práci s ním, správném děrování a dalších legráckách se dozvíte v článku Jak pracovat s alobalem #1 – Praxe, teplo a uhlíky. A pokud jste kreativní bestie a zajímají vás zlepšováky z alobalu, mrkněte na druhý díl práce s alobalem. Ve videu se dále objevilo nabití na bod, vo co go?
NABITÍ NA BOD
 |
| Ale tohle je zajímavé... |
- počet uhlíků: 4 kusy
- k čemu to: proudění tepla na maximum aneb čistá chuť a velká síla na alobalu, kemo
Na alobalu cítíme trochu více z uhlíků, než je zdrávo. Člověk si zvykne, spousta alobalových nabití je zkrátka úžasných. Tohle je jedno z nich. Eliminuje spoustu chuťových problémů spojených s uhlíky, používají jej výrobci tabáku Satyr a nazývá se nabití na bod. Použitelné je pouze pro klasické korunky, s phunnely se nekamarádí.
Teorie za nabitím tvrdí, že vytvořením dírek tam, kde uhlíky neleží, zabráníme uhelné pachuti proniknout do výsledné chuti tabáku. Teplo se k tabáku dostane čistým prouděním, tedy ohřátým vzduchem, a sáláním (nahřívání korunky, udržení stabilní teploty v korunce – pasivní stav).
Praxe je následující. Podle návodu v článku nahoře napněte a vytvarujte alobal na korunce. Dírkami v tak 1mm vzdálenosti od sebe pokryjte střed korunky. Udělejte si obvodový kruh nebo čtverec, poté pokryjte dírkami střed. Klidně povolejte na pomoc uhlí, rozestavte si tam čtyři uhle a vykryjte dírkami prázdný prostor, který ty uhle mezi sebou svíraj. Protože žádný uhlík na dírkách stát nebude!
Yes, žhavé uhlí na korunku umístěte tak, že třetina uhlíků bude přesahovat hranu korunky a zbytek bude ležet na ploše alobalu bez děr. Inspirovat se můžete fotkou hore. Nechte to pořádně rozehřát a užijte si zajímavou session! Vzhůru experimentovat.
 |
| Takhle se na ty dírky musí! |
Začátek session
Je nabito, dýmka připravená, plíce lačné a my natěšení. Teď to jen hned ze startu nezeslonit, abyste se těšili dlouhotrvající, kvalitní session. Jak na to?
NAHŘÍVÁNÍ, NIKOLIV ROZTAHÁVÁNÍ
Ať už použijete tarbuš nebo ne, nabíjíte s dotykem či bez, rezervujte si alespoň několik minut před začátkem kouření k prohřátí tabáku a korunky. Na HMS i alobalu nechte žhavé uhlí ladem alespoň 5 minut, tabák se dostane pozvolna na provozní teplotu, něco tepla se usídlí i v samotné korunce a dýmku probudíte k životu jedním či dvěma potahy a bez ostnů v krku.
Dříve jsme dýmku roztahávali. Ani jsme neměli pořádně dožhavené uhlí, už jsme jej plácli na korunku (tehdy s alobalem nebo badchou) a tahali jsme. Odměnilo se nám to motákem hlavy, tepelným šokem pro tabák, rychle vypařenými aromaty a obecně pro plíce náročným startem. Dýmka nechutnala zrovna královsky. Pff, nechme to minulosti.
Menší pomůcka pro vás. Nabíjíte tabák bez dotyku pod HMS? Alespoň 5 minut rozehřát, delší nahřátí vám dopřeje intenzivnější start. Bez dotyku pod alobal? Nahřívejte 3–5 minut, start je obecně rychlejší než u HMS. Nabití s bodovým dotykem s HMS/alobalem? Obecně stačí 3 minuty, klidně ale dejte pět. Full touch (dotyk celé horní vrstvy tabáku s HMS či alobalem) se studeným vs. nahřátým HMS? U studeného 3 minuty, s nahřátým můžete tahat klidně už po 30 vteřinách. U alobalu tomu dejte ty tři minutky.
Jak poznat, že už máte správně nažhaveno? Jeden indikátor bych tu měl, funguje ale pouze u klasických korunek. Namísto prvního potáhnutí z dýmky do ní nejprve foukněte. Pokud se nad HMS/alobalem objeví malý pramínek dýmu, je nažhaveno a dýmka je připravená rozdávat radost.
STUDENÉ VS. NAHŘÁTÉ HMS
Všechno stíháte na čas. Dožhaví se vám uhlí přesně v momentě, kdy je vše připravené. HMS studené, žhavé uhlí dovnitř a nahříváte. Tohle je princip studeného HMS. Platí na něj právě zmíněné poučky o nahřívání.
Ok, nestíháte. Uhlí se vám dodělá dřív, než máte připravenou dýmku. Nevadí, pokud máte nosič na uhlíky, uložíte do něj HMS a naskládáte do něj uhlí. Jakmile budete mít vše ready, na nabitou korunku přikládáte již rozžhavené HMS. Má to nějaký benefit? Tak určitě, zrychlíte nahřívání tabáku. U nabití bez dotyku to je tak o minutku až dvě méně, než jsem uváděl. Při nabití s dotykem se u studeného HMS postupně přismahnou lístky tabáku či celá jeho vrstva, při nažhaveném HMS je to větší legrace.
Ta legrace může být dvojího typu. Za prvé, nažhavené HMS prostě položíte na tabák. Syčí to, řekněme, že si HMS na tabák „sedá“. Jakmile dosedne na hrany korunky, můžete tahat. Než se to však stane, doporučuji průběžně dýmku profukovat, abyste se zbavili přepálené chuti při startu tahání.
Za druhé, můžete provést techniku zažehlování tabáku. Postupně žhavé HMS přikládáte na tabák a cíleně vytváříte krustu. Tabák připalujete bez tahání, a to do té doby, než vrstvu tabáku zatlačíte alespoň na úroveň hrany korunky. HMS pak položíte, párkrát profouknete a můžete tahat. Touto metodou nebude znečištění HMS (připálený černý humus na podstavě) tak ohromné. Primárně si ale zvolte z výše zmíněných metod tu, která vás nejvíce baví a sedí vašemu dýmkařskému stylu.
NEDOHŘÁTÁ VS. PŘEHŘÁTÁ SMĚS V KORUNCE
Pokud jste se vyprdli na nahřívání nebo jste tak nadržení, že dýmku roztaháváním probudíte dříve, než je zdrávo, dostaví se agresivita tabáku. Zvláště pak u Tangiers a jiných černých tabáků. V krku vás škrábe, bere vás kašel a máte takový blok na plicích, který vás nenechá natáhnout do plných. Agresivita může mít více příčin, ale tolik nám prozatím stačí. Tolik k nedohřátému tabáku.
Přehřátý tabák dobře znáte, protože se začíná pálit. Rychle z něj mizí aroma, glycerin i nikotin. Intenzita je taková, že může opět projevit agresivita a samozřejmě mizerná, přepálená chuť. Jestli se k tomuto stavu blížíte, vám napoví tzv. syndrom tyčky.
Během session byste měli alespoň v obrysech vidět downstem skrze závoj dýmu ve váze. Pokud je dým tak hutný a mléčný, že nejde vidět zhola nic, jste bezpečně na cestě k přehřátému tabáku. Na Slovensku to vnímají opačně, mléčný dým hraje prim a jakýkoliv náznak downstemu ve váze je trestán přidáním uhlí.
TARBUŠE A POKLIČKY
Je to ten tarbuš, nebo ta tarbuš? Dříve nezbytné příslušenství každé Aladinky se s nástupem Kaloud Lotusu a jiných HMS na pár let stáhlo do ústraní, protože o regulaci tepla se starala poklička s dvířky u HMS. Dříve jsme moc nerozehřívali, s čerstvým uhlím na alobalu okamžitě roztahávali, a tak se tarbuš používala spíše ke konci session na zvýšení teploty a prodloužení session. Dnes tarbuš používáme spíš na začátku session k urychlení nahřívání. Pokličky HMS naopak na konci, abychom přidali trochu energie prťavým uhlíkům a prodloužili dýmku o 10–15 minut.
Průběh session
To už je na vás, holoto. Kvalita session bude odpovídat množství péče, kterou dýmce dopřejete. Pokud sníte o dlouhotrvající session s řádnou dávkou chuti, dýmu i nikotinu, nevyhnete se aktivní práci s uhlím.
PRÁCE S UHLÍKY
Do správné kuřby vstupuje i element štěstí, někdy proto nemusíte na uhlíky ani sáhnout a máte vystaráno na dlouhé desítky minut. Obecně ale práce s uhlím prodlužuje dobu aktivity dýmky. Znáte to z lepších podniků, tam chodí uhelný servis každou chvíli. Oklepává, mění, přidává či ubírá uhlí ve snaze nezpůsobit tabáku tepelný šok a udržet kvalitní množství chuti, dýmu i síly.
Hotové uhlí mrsknete do HMS či na alobal, za pár minut už se vám dýmí z pusy. Lenošíte, pracujete, děláte něco kreativního. Jste tak pohlceni vaší druhou činnost, že během kouření o uhlí pohledem nezavadíte. To se obaluje popelem, exponenciálně se zmenšuje a příliv tepla z něj slábne. A nehledě na to, kolik jste nabili tabáku a jak jste tahali, pískáte po hodině velmi nespokojeně konec. Pouze aktivní práce s uhlím během session vám zajistí dlouhotrvající, kvalitní dýmku. Oklepávejte, otáčejte uhlí, přemisťujte je a nenechávejte je dlouho ladem mimo hru.
Co si počít s odloženým uhlíkem? Čím déle jej necháte na tácku/v nosiči, tím rychleji bude scházet. A když jej konečně upotřebíte, tak je oproti využívaným uhlíkům třetinové. Představuji vám syndrom zapomenutého uhlíku. Oklepávejte a rotujte použité uhlíky mezi sebou – takto budou mít po celou dobu session stejnou velikost.
JEDNA VS. VÍCE VÁREK UHLÍKŮ BĚHEM SESSION
Pokud provozujete hrátky s uhlíky, které jsem popsal, dostanete se u třech uhlíků a přibližně +- 20 g tabáku na session přes 2 hodiny. Ale to nemusí být každého šálek kafe, můžete být zvyklí dělat si více várek uhlíků. První ani druhé není žádným kacířstvím, jen je potřeba vědět, co děláte.
Chybou je nažhavovat uhlí v momentě, kdy už je opravdu zapotřebí přidat tepla. V hodině a půl, například. Nažhavíte dva nové uhlíky, prásknete je tam a po pár minutách už smažíte tabák. Ale tohle jste přece nechtěli! Cílem jakékoliv uhelné výměny je prodloužit kvalitu session, nikoliv lítat s teplem nahoru dolů.
Musíte na to myslet holt dříve. Třeba ve 40. minutě si nažhavíte dvojici uhlíků, zhruba v 50–55. minutě jsou ready. Přidáte jeden nový uhlík na korunku a dáte k němu jeden z těch původních. Vidíte? My nechceme způsobovat tabáku tepelný šok, chceme udržovat víceméně stabilní teplotu. Session na více várek uhlíků je tedy v pořádku, pokud je to váš styl, ale pokuste se tím tabák nepřepálit. Hau!
TEPELNÉ REŽIMY
Tak ty jsem, přátelé, popsal a snad jednoduše vysvětlil v druhém díle tepelné trilogie, a to jak ve videu, tak v článku → Práce s teplem #2: Teplo dýmce vládne, proč vlastně?
TEPELNÉ ŠOKY
Tepelný šok můžete tabáku přivodit různými způsoby, s tahem souvisí dva z nich. První je rapidní rotahávání. V dobách dávných jsme tahali okamžitě, jakmile jsme položili uhlí na alobal či první HMS. Huntovali jsme si plíce, skokově zahřívali tabák a odměnou nám byl moták a lehce napálená dýmka již od počátku session. Tabák by měl na svou provozní teplotu (180–220°C) dosáhnout pozvolna a v klidu tak, abychom dýmku probudili již prvním tahem. Takže neroztahávat hned, ale nahřívat a až poté dýmku probudit k životu!
Druhým jsou paradoxně až příliš dlouhé pauzy v kouření. Znáte to, ozvou se střeva, chlápek z DPD či jiná neodkladná záležitost a vy dýmku opustíte na klidně 10 i více minut. Při takovém odloučení sundejte alespoň jeden uhlík z alobalu či HMS – jinak se vám nakumuluje v tabáku opět příliš tepla a budete mít problém s blokem na plicích (platí hlavně u černého tabáku). Kdybyste sundali všechny uhlíky, tabák rapidně zchladne, a to je taky tepelný šok, ze kterého se budou aromata škrábat delší dobu.
Za teplený šok se považuje í výše zmíněná špatná výměna uhlí v průběhu session (kouření na více várek uhlíků) a nevhodná technika tahání z dýmky. Je opravdu důležité správně kouřit, aby k přepalování nedošlo vinou špatného kuřáckého stylu. Ideální tah vám pomůže také s průběžnou regulací tepla v korunce. Vše vám vysvětlí článek Jak správně kouřit, aby vám dýmka nezlobila.
Závěr session
Ten nemilý okamžik, když už dýmu je pomálu, chuť je pryč a dýmce zvoní hrana. Někteří zákazníci v dýmkárnách, ale i trapiči v podomním prostředí, se nebojí mučit dýmku v tomto stavu ještě dlouhé desítky minut. „Však to ještě dýmí!“
Oddálit závěr můžete více várkami uhlí s dobrým timingem výměny, využít k boostu malých uhlíků pokličku HMS nebo tarbuš. Nesmutněte! Něco končí, něco začíná. Nabijte si novou dobrotu do korunky, nebo si dejte voraz a věnujte se něčemu záživnějšímu, aktivnímu.
REGULACE TEPLA
Co si počít když...? A zase jsme u toho tepla. Nejčastěji se potkáváte s dvojicí krizových situací, a to:
- málo tepla – dýme, kde jsi? Obecná rada je prostá, přidejte teplo. Pokud jste v průběhu session, je načase oklepnout uhlíky. Jestli to bude stále málo, zvolte jinou uhelnou polohu nebo povolejte do akce momentálně odložené uhlí. V závěru session je hloupost přidávat úplně nové uhlíky, ale pomoci si můžete tarbuší klasickou či z alobalu vytvořenou, u HMS přichází čas na pokličku.
- hodně tepla – ode mě to šlo dobrý! Tabák je přepálený, chuť nakyslá či hořká, dým ve váze je mléčný, cítíte tlak na plicích, bere vás kašel, případně vás škrábe v krku. Je zapotřebí snížit teplotu v korunce a ochladit tabák.
OCHLAZENÍ TABÁKU
Ochlazení můžete provést různě. Vyfoukněte obsah vázy, ať je uvnitř čisto. Pokud nechcete nic provádět s uhlíky, do akce jdou plíce. Například, používáte HMS a víte, že jste nenabili na dotek. V tom případě kleštěmi HMS nadzvedněte a několikrát dlouze foukněte přímo do tabáku. Z tabáku budou odlétat pramínky dýmu. Takto rychle a účinně ochladíte vrchní vrstvu tabáku, která dostává největší čoud. Při nabití s dotykem to HMS nezvedejte – porušená integrita tabáku se podepíše na délce a kvalitě session.
Druhou variantou je profouknout dýmku. Už o tom bylo hodně napsáno a řečeno, není to tak efektivní, jak se může zdát. Při profouknutí vnikne sloupec vody do downstemu a jednorázově vytlačí směrem nahoru vzduch v těle dýmky. Ten má nižší teplotu než je ta panující v korunce, a tak na velmi krátkou chvíli sníží teplotu tabáku. Pokud dýmka nemá „tlačítko“, kterým vaše profouknutí nasměruje komplet do korunky, nemá smysl delší dobu troubit do náustku jako na xylofon – vzduch z těla putuje nahoru pouze v momentu profouknutí!
Práci s uhlím se ale nikdy nevyhnete, k čemu je vám totiž ochlazení, když zdroj tepla je stále stejný a dělá vám v korunce i plicích peklo. Sundejte veškeré uhlí z HMS/alobalu. Pokud fungujete na tři uhlíky, jednoduše třetí hoďte na tácek nebo do nosiče. Pak to zkuste a jestli vám takový teplený režim vyhovuje, spokojeně kuřte. To platí samozřejmě i o čtyřech a více uhlících. Za předpokladu, že kouříte pouze na dva uhle a stejně se to smaží, proveďte ty nahoře zmíněné rituály ochlazení. Pak vyzkoušejte první tepelnou polohu, kterou jsem vám dnes popsal – „na krajíček“. Na alobalu dejte uhlí více ke kraji a také regulujte množství uhlíků.
A pak tu máme externí chlazení. Tepelný problém, který se děje uvnitř tabáku v korunce, ale nevyřeší. Dejte pozor, ochlazený dým maskuje projevy přepalování. Vnímejte i to, že se vám snáze tahá, a tak dýmku můžete rychle přepálit. A do třetice počítejte s tím, že se okradete o určité tóny chuti – tabák při využití externího chlazení dýmky není tak chuťově výrazný. Více k tématu vám prozradí článek Jak v létě osvěžit sebe i dýmku?
Teplý závěr
Jsme v závěru tepelné trilogie. Léta jsem chtěl takový článek napsat, měřil by ale kilometr. Shanti mi pomohlo dát tomu jinou fazónu, zpracoval jsem celé téma do tří videí a doprovodných článků. I tak souhrnná videa tvoří téměř dvě hodiny trvající celovečerák. Použijte je, stejně tak články. Experimentujte, zkoušejte. V dýmkaření se často stává, že co funguje vám, nemusí fungovat a svědčit dalším dýmkařům. Najděte a vyšperkujte si vlastní dýmkařský styl!
Ovládněte teplo v dýmce, k tomu vám pomáhej veleještěr. Stopéro nevím všechno a pokud byste měli nějaký nápad, dodatek či váš pohled na věc, rád si o tom počtu v komentářích. Dýmu zdar!
Žádné komentáře:
Okomentovat