Dýmkařův koutek

Chyby jsou přirozené, skrze ně se učíme a posouváme vpřed. A protože je seznam dýmkařských chyb dlouhý jako zákon o vodovodech a kanalizacích, rozjíždím menší seroš o fuckupech a hrůzách dýmkařských. Pojďme na třetí díl, ten první a druhý sosejte z prokliků.

Pohlceni nabíjecím šílenstvím zaboříte ruce do tabáku, pořádně jej provzdušníte, smícháte do geniálního mixu. Co teď? No do korunky s ním! S trochou zkušenosti lze i se špinavýma prackama nabít korunku čistě a na jedničku pomocí prstů, většina dýmkařů však zasviní sebe, poker/vidličku, korunku po obvodu, zeď, prkýnko i strop. No bodejť, když jejich pazoury vypadají jako po celodenní šichtě na rybím trhu. 

„Tss, nějaké nabíjecí metody. Dýmka je easy, žádná raketová věda. Prostě tabákem nacpu korunku a fungovat to bude tak jako tak, no ni?“ Rychlá prácička s často otřesnými výsledky. Tabák se zahřívá nerovnoměrně – někde je na dotyk, jinde je propast jako Macocha. Korunka špinavá, úprava mizerná. Ale co, funguje to. Jak by řekl Hookah John: „Just throw it in there“. A co když takoví nejste?

Uvolnit středovku, osvobodit dírku, simulovat phunnel. WTF? Vždyť to znáte, občas si u klasické korunky (turecké) odstraníte tabák nad středovou dírkou tak, aby skrz ni bylo vidět. Není to z nějaké úchylky, je to užitečná technika. Zlepšuje proudění vzduchu, snižuje odpor při tahání dýmky, při profouknutí umožňuje efektivněji ochladit směsku v korunce, odvádí část tepla přímo do dýmky, aby tabák nedostával takovou výheň.

Do lednice dejte pivko, nikoliv tabák. Nechceme jej vychlazený a protkaný skrz naskrz plísní kvůli tamní vlhkosti. Nenechte zbytečně tabák schnout, přebalte jej do „dealeráků“, plastových/skleněných dóz či krabiček s víčkem, recyklujte balení z marmelád, salsy, pesta atd. Tabák se má nejlépe v suchém prostředí, bez přímého slunečního svitu a v pokojové teplotě. Skladování tabáku není nic složitého. Pokud vás zajímají detaily, hoďte okem na krátký návod, jak správně skladovat tabák!

Jakmile jednou nabijete korunku a kouříte, hrajte si tak maximálně s uhlím. Když porušíte integritu nabité korunky, začne se chovat docela jinak a většinou je to k vzteku. Jednoduše řečeno, nepřehrabujte se v tabáku uvnitř aktivní korunky, nedávejte spálené kousky dolů a ty více fresh nahoru. Nezlepší vám to dýmku, je to proti dýmkařské etiketě. Jedná se o starý podnikový bizárek, prý aby korunku „osvěžili“! Lol. Pokud jste korunku zeslonili a svým stylem taháním dýmce vykopali hrob ještě hlubší, dýmku přebijte a udělejte tentokrát něco jinak.

Pokud cíleně nabíjíte na dotyk, opravdu nezvedejte HMS/alobal během session. Pokud nabíjíte tabák bez dotyku, tak třeba HMS můžete kleštěmi nadzvednout a trochu horní vrstvu tabáku ofouknout, když se vám to bude napalovat nebo zdát až příliš intenzivní.

I tohle takhle jsem jednou prasil...

Proč to rozmazávat, s alobalem můžeme podělat kdeco. A jelikož už jsem to mnohokrát zprava doleva obkecal, vše o práci s alobalem se, milí zlatí, dočtete hýr v článku jak pracovat s alobalem a jeho pokračování 😁.

Propasti a kopce – to je něco, co v korunce nechcete. Jistě, cílené nabití „kopeček“ a jiné techniky, spešl korunky či nabití na dotyk nevyžadují rovnoměrnou horní vrstvu tabáku, při běžném nabití je ale vítaná. Jak na to? Tabákem vyplňte celý prostor od stěn korunky až do jejího středu, vytvořte pravidelnou horní vrstvu, zbavte se děr a kopečků. K čemu je to dobré?

Už se na dýmku těšíte, já vím, ale nebuďte zbytečně hrr. Než začnete s nabíjecím rituálem, pořádně promíchejte tabák v krabičce nebo promačkejte v sáčku. Listy se opět spojí s melasou, kterou nám gravitace přirozeně tahá dolů. Pokud vezmete jen suché lístky z vrchu, přijdete o spoustu dobrého v melase uloženého. Výsledkem je kratší session, což asi nechcete. Před nabitím tedy jednotlivé příchutě promíchejte – lístky se spojí s melasou a vy můžete zvesela nabíjet!

Z Dubajských mólů a mrakodrapů vám přináším tamní podnikový standard. V některých trendy podnicích nabízí naleštěný, drahý a často nesmyslný dýmkařský zážitek. Přivezou před vás vozík. Na prkýnku se nachází hora tabáku. Vezmou tedy sekáček a tabák před vámi rozšmelcují skoro na kaši. Uuu, sač mač váu. Jistě, některý tabák úpravu potřebuje, abyste z hrubého cutu dostali alespoň střední lístky. Ale když rozsekáte tabák na nanočástice, teplo jej velmi rychle spotřebuje. Začne se napalovat, agresivně řádit. Tangiers jemný cut zvládne, ale ten je vskutku ojedinělý. Obecně řečeno, vyserte se na to. Jakože nedělejte to, takhle to je myšleno – hovna v tabáku nejsou z hlediska mixologie úplně vítané.